Zvolte steh podle zatížení

Přední steh tvoří střídající se úseky niti na líci a na rubu. Je rychlý a dobře poslouží k dočasnému spojení vrstev, vyznačení linie nebo jednoduchému ozdobnému prošití. Není rozumné od něj očekávat stejnou odolnost jako od pevnějšího zadního stehu. Pokud opravujete povolený boční šev běžné tkané sukně, potřebujete spoj, který se při pohybu hned nerozevře. Naopak při zkoušení nového založení nohavice oceníte delší přední stehy, protože se později snadno odstraní a nezanechají v látce mnoho drobných vpichů.

Zadní steh se při každém kroku vrací do předchozího místa a na líci může vytvořit téměř souvislou čáru. Na rubu je jiný, delší a hustší než na líci. To není chyba. Oba druhy si nejprve porovnejte na dvou stejných odstřižcích. Použijte kontrastní nit, aby byla cesta vidět, a vyznačte si krátkou rovnou linku. Smyslem cvičení není dokonale drobný steh, ale pochopení, kde jehla vstupuje, kde vystupuje a kterou částí látky prochází.

Přední steh po jednotlivých krocích

Začněte z rubu a zajistěte nit vhodným způsobem. Vypíchněte jehlu na vyznačené čáře. Kousek dál ji zapíchněte na rub a po podobné vzdálenosti znovu vypíchněte na líc. Jehla tak střídavě prochází nahoru a dolů. Pro nácvik zkuste úseky dlouhé několik milimetrů; přesný rozměr záleží na látce a účelu. U trvalé dekorace mohou být mezery menší, u dočasného stehování větší. Nejdřív vytahujte jehlu po každém vpichu, abyste viděli, co se děje pod prsty.

Až získáte jistotu, můžete na jehlu nabrat několik krátkých úseků najednou. Látka se přitom na nástroji lehce zvlní, ale po protažení ji znovu narovnejte. Neponechte ji staženou jako při řasení, pokud řasit nechcete. Na silné nebo velmi husté látce raději pokračujte jednotlivými vpichy. Při spojování dvou vrstev průběžně kontrolujte spodní stranu: je snadné nabrat jen horní látku a zjistit až na konci, že se dolní díl uprostřed švu vůbec nepřichytil.

Jak dlouhé stehy ponechat

Délka není soutěž o nejmenší možné vpichy. Příliš drobné stehy mohou v jemné oslabené tkanině vytvořit perforovanou řadu, podél které se materiál později trhá. Dlouhé úseky zase více odstávají a mohou se zachytit. Pro dočasné přichycení lemu je důležitá hlavně rovná poloha vrstev. Pro dekorativní řadu sledujte rytmus a přiměřené napětí. Pokud chcete přední steh použít jako součást přiznané opravy, musí být podklad i rozložení prošití vhodné pro skutečné namáhání oděvu.

Při změně směru nepřitahujte poslední úsek tak silně, aby roh vytvořil důlek. Krátce zmenšete délku kroku, otočte látku a pokračujte v nové linii. Zejména u klikaté záplaty pomáhá předem vyznačit místa rohů. Neoznačujte však drahou nebo citlivou látku nevyzkoušeným fixem. Na odstřižku ověřte, že značení skutečně zmizí doporučeným způsobem a nezanechá mastnou či světlou stopu. Zkouška stehu a zkouška značení jsou dvě odlišné věci.

Zadní steh bez zmatku

Představte si na čáře tři body za sebou. Vypíchněte jehlu v prostředním bodě, vraťte se po líci do prvního bodu a z rubu pokračujte až za prostřední bod do třetího. Vytáhněte nit. Další vpich na líci vraťte přesně do prostředního bodu, kde předchozí steh začínal. Jehlu pak opět veďte pod látkou dopředu o stejný krok za poslední výstup. Práce celkově postupuje dopředu, ale viditelný vpich se vždy vrací dozadu. Tak vzniká navazující čára bez pravidelných mezer předního stehu.

Pro praváka i leváka platí stejná konstrukce, jen směr postupu může být opačný. Neměňte ji kvůli směru, ve kterém sedíte u stolu. Na rubu budou jednotlivé dráhy delší a budou se překrývat. Není třeba je napodobovat také na líci. Pokud mezi lícovými úseky vznikají mezery, nevracíte se do místa minulého výstupu. Jestli nit vytváří husté uzly na jednom bodě, vracíte se příliš daleko nebo neopouštíte správně předchozí úsek. Zpomalte a znovu si označte body.

Napětí poznáte podle látky

Po několika stezích položte práci naplocho a uvolněte prsty. Zvlnění, které zmizí jen při silném natažení, znamená přílišné utažení nebo nesrovnané vrstvy. Nit má povrch spojovat, ne jej stahovat. Zadní steh může být pevný bez toho, aby byl tvrdý a zkrabacený. Pokud už se zvlnění vytvořilo, rozvolněte poslední úseky nebo je opatrně vypárejte. Nespoléhejte na to, že žehlička opraví špatné rozložení napětí; někdy pouze zafixuje nežádoucí záhyb a zkomplikuje návrat.

Při opravě švu začněte ve zdravém úseku před poškozením a zakončete ve zdravé části za ním. Původní čára může pomoci s vedením, ale nešijte slepě přímo do vytahaných děr. Nejdřív posuďte, zda látka ještě unese nový spoj. Zadní steh není automatická náhrada pružného strojového švu v těsném tričku. Jestli se místo při oblékání výrazně natahuje, vyžaduje vhodně pružnou konstrukci nebo jiný způsob opravy. Druh stehu vybírejte podle oděvu, ne podle toho, který jste právě nacvičili.

Poslední kontrola a odstranění stehování

Prohlédněte z obou stran celou délku i začátek a konec. Jemně roztáhněte vrstvy kolmo k čáře, jen tak, jak budou namáhané při používání. U trvalého zadního stehu nesmějí vznikat velká volná oka. U dočasného předního stehu naopak ověřte, že jej později dokážete vyjmout bez tahání přes dlouhé úseky látky. Zakončení přesuňte do rubového přídavku a ponechte je ploché. V místě dotyku s kůží nebudujte zbytečně tvrdý uzel.

Stehovací nit odstraňujte po kratších kusech. Odstřihněte ji na několika místech a vytahujte úseky tak, aby se látka nestahovala. Pokud jste přes stehování vedli trvalý šev, může být nit zachycená; nepoužívejte sílu a pracujte s páráčkem jen pod dobrou kontrolou. Odstraněné kousky ihned odložte. Na cvičném vzorku si ponechte krátký přední i zadní steh vedle sebe a připište účel každého. Příště rychle poznáte nejen jejich vzhled, ale hlavně rozdílné chování při spojování vrstev.

Podklady k postupu